Dvojčata, která vedou Boží armádu 5/5 (2)

Johnny a Luther Htoo se narodili kolem roku 1988 v Barmě. Tato dvojčata se hlásila k etnické skupině Karen, která od roku 1949 vede partyzánskou válku proti barmským vojenským vládám.

Když bylo dvojčatům devět let, zaútočila na jejich vesnici barmská armáda a zahnala karenské vojsko pryč. Ve vesnici zůstali jen obyčejní vesničané a pár zbraní. Chlapci se jich ujali a zahnali nepřátelé na ústup. Po tomto činu vznikla Božská armáda, která se skládala převážně s dětí a povstalců. Věřili, že Johnny a Luther jsou vyvoleni Bohem, aby je dovedli k samostatnosti a oddělili se od Barmy. Přesný počet následovníků není znám, ale odhaduje se na 150 – 200 členů.

V lednu 2000 obsadili členové Boží armády nemocnici v Thajsku a dožadovali se ošetření několika svých členů. 22 hodin drželi stovky pacientů a zaměstnanců jako rukojmí, než thajské bezpečnostní síly zaútočili na nemocnici a všechny ozbrojence zabili. Dvojčata ovšem mezi nimi nebyla, jelikož oni se k obsazení nepřidali. O rok později se oni a 20 zbývajících členů vzdalo thajským vojákům, výměnou za povolení k pobytu na thajském území.

Dvojčata se párkrát podařilo vyfotit a nafilmovat přímo v povstaleckém táboře.

Luther, výraznější a vůdčí z bratrů, na fotografiích ochotně pózuje s cigaretou v puse a samopalem v ruce, a na záběrech dokonce předvádí střelbu ze zbraně. Přítomnost kamer mu nevadila a do objektivů se i usmíval.

Naopak Johnny se vždy schovával za svého bratra a nemluvil. Díky jeho dlouhým vlasům a jemnějšímu obličeji si jej lidé často pletli s dívkou. Působil křehce a bezbranně.

Nebýt těchto záběrů, považovali by mnozí dvojčata a Boží armádu za pověst. Jeden z thajských novinářů se před pár lety rozhodl dvojčata najít. Podařilo se mu to a s oběma udělal rozhovor. Místo mystických bytostí našel dva normální dospělé muže, kteří byli moderně oblečeni a žili obyčejné životy. Luther se dokonce oženil a stal se otcem.

V rozhovoru se stále více projevoval právě vůdčí dvojče. Celou dobu odpovídal na dotazy, zatímco Johnny seděl tiše vedle něj a odpovídal jen, když byl vysloveně oslovený. Jinak seděl se stále stejným vzdáleným pohledem a nechal Luthera vyprávět o jejich boji.

Po rozhovoru se oba opět vrátili ke svému běžnému životu, a ke svým rodinám.

Ilustrační foto

Ohodnoťte, prosím, tento článek