Labská kráska oslavila své šedesátiny prací Dosud nehodnoceno.

Je brzké čtvrteční mlhavé a deštivé ráno. Skoro jako by nebyla první třetina léta, ale spíše konec podzimu. Ovšem to nic nemění na tom, že teď v červenci slaví jedna labská krasavice své šedesáté narozeniny. O kom je řeč? Asi o největší veteránce labské plavby. O Beskydech. Tento unikátní remorkér jede dnes  na pomoc soupravě nákladních lodí, která se díky malému stavu vody na Labi nemůže dostat domů, ačkoliv celonoční déšť situaci trochu změnil. Ovšem i tak.

Ze zdymadel na Střekově byla již puštěna vlna a na té se kolesová  loď nese za pomoci svých pěti set padesáti koní směrem k česko – německé hranici.

První velké sucho donutilo provozovatele Beskyd ukončit činnost, jelikož nikdo nenalezl peníze na překlenutí této špatné doby. Od té doby se roztáčejí kolesa Beskyd jen občas. Nechceme však dnes zabřednout do polemice kdo a proč chce, aby se na Labi nevyskytovaly žádné české lodě.

Ve čtvrt na sedm se kýl lodi zakousne do vln a remorkér míří z Děčína do Hřenska. Cestou posádka, která je lodi hodně podobná, jelikož je sama složená z opravdových veteránů Labské plavby, zdraví sv. Vojtěcha, patrona plavců. Přitom se chystá na jednu z nejobtížnějších částí cesty.

Po necelých dvou hodinách je již vidět cílová loď. Jedná se o sestavu motorové nákladní lodi a tlačeného říčního člunu. Déšť houstne a teplota klesá.

Beskydy se musí k lodi, které jeden na pomoc, otočit zádí, aby mohli lodníci podat svým kolegům na soupravě vlečné lano. To ale v těchto podmínkách není nic jednoduchého. Kapitán Weinlich remorkér otáčí manévrem, který známe z filmu Piráti z Karibiku. Na kotvě. Na přídi zařinčí řetězy a mocné šplouchnutí dává znát, že příď lodi je pevně ukotvena. Několik úderů na lodní zvon a kapitán dává lodním telegrafem pokyn do strojovny. Loď se začíná  rychle otáčet na malém prostoru.

remorker_2

Když jsou Beskydy stabilizované přibližuje se souprava. Stovky tun těžký kolos není snadné udržet v proudu, která díky stálému dešti roste. Přesto se vše nakonec podaří a naviják na zádi remorkéru napíná tažné lano. Několik slov do éteru, další řinčení řetězu, jak je vytahována kotva a kolesa Beskyd opět zabrala.

Naše velká výhoda  nízký ponor v rozmezí od osmdesáti do devadesáti centimetrů. Což je i důvod, proč dnes jedeme naproti té soupravě, jelikož přestože prší, tak není moc vody, ale třeba bude.  Takové soulodí, který na jsme teď napojili, musí pro sebe odečíst sedmdesát pět centimetrů k ponoru, kvůli šroubu, kdežto my odečítáme jen šedesát centimetrů. A to je při nízkém stavu vody velký rozdíl. Ale s námi je na tom on stejně, jelikož nepoužívá své stroje a navíc kolesama pod něj  ženeme vodu.  Takže v důsledku on by mohl mít s námi o těch patnáct centimetrů větší ponor, než kdyby jel sám. To je u něj sto padesát tun nákladu, který by musel někde vyložit,“ objasňuje kapitán důvod plavby.

Stroje vesele klapou, a na lodi je klid a mír. Však ji také čeká dlouhá a pomalá plavba z Hřenska do  Ústí nad Labem. Musí zdolávat sílící protiproud, a ještě táhnout několik set tun. Počasí ovšem na dobré náladě nepřidává, tak teplý čaj a káva je nošena lodním kuchařem na můstek. I topení bylo spuštěno. Aby ne, když teploměr ukazuje necelých 11° Celsia.

Téměř sedm hodin plavby uplynulo v poklidu, bez mimořádných událostí. Loď Bohemia 2 byla v pořádku dotažena k Masarykovu zdymadlu a labská kráska mohla jet opět domů, aby opět spočinula do svého, snad jen prozatímního, spánku.

Ohodnoťte, prosím, tento článek