Co uvidíme na podzimním nočním nebi 5/5 (1)

Ačkoliv to tak nevypadá a léto se drží své vlády zuby nehty, Země na své pouti okolo Slunce dospívá k bodu, kterému říkáme podzimní rovnodennost. Je to den, kdy pomyslná dráha Slunce na obloze (ekliptika) protíná nebeský rovník a směřuje opět na jižní oblohu. Večer již nad východem dominují podzimní souhvězdí, z nichž je nejvýraznější Pegas s Andromedou, která tvoří tomuto nebeskému koni zadní nohu.

Během noci budou tato dvě souhvězdí dominovat. A s nimi Perseus, Cassiopea, a Cefeus. Kdo zná trochu řecké báje, či viděl film Perseus, ví co tato souhvězdí k sobě poutá. Je zde i několik zajémavostí pro oko.

První je, že v souhvězdí Andromedy je i ona skála, ke které je tato princezna připoutaná řetězem. Tuto skálu představuje velká mlhovina Andromedy označovaná jako M31 nebo také NGC 224. ve skutečnosti to není mlhovina, ale velká spirálová galaxie, podobná té naší. Je do nás vzdálena cca 2,3 milionu světelného roku, to znamená, že ta jak ji vidíme dnes, vypadala před 2,3 milionu lety. I ona je, jako naše galaxie, doprovázena několika menšími satelitními galaxiemi.

Na Andromedu navazuje souhvězdí Perseus. Toto výrazné souhvězdí leží na severovýchodě a dominovat obloze bude až koncem podzimu. I v něm jsou zajímavé věci. Ta první je dvojitá otevřená hvězdokupa Chí a H Persei. Obě složky hvězdokupy, označené v katalozích NGC 869 (h Persei) a NGC 884 (Chí Persei), jsou viditelné pouhým okem a k jejich pozorování je dobrý daleohled s menším zvětšením ale velkým zorným polem, kdy budeme moci obdivovat jejich krásu.

Další zajímavost je v hlavě Medusy, kterou Perseus drží v ruce. Je jí hvězd Algol. Velmi jasná hvězda, který mění svůj jas, jelikož je to hvězda proměnná. Pro tuto vlastnost, jí někdejší astronomové říkali ďáblova hvězda.

Jak bude podzim postupovat nad západem nám budou mizet souhvězdí letní oblohy a nad východem zase bude nastupovat ke své vládě Zima se svými souhvězdími jako je Orion, Velký pes a další. Ostatně první posel zimních hvězd je nad obzorem již teď. Jsou to otevřená hvězdokupa Plejády zvaná M45, která je velmi dobře vidět pouhým okem a malý dalekohled ji ukáže v celé její kráse.

Podzimní, stejně jako jarní obloha patří k těch chudším na hvězdy. Je to dáno tím, že v tyto dvě roční období se díváme ven z galaktického disku, proto můžeme pozorovat mimogalaktické objekty a útvary v našem galaktickém halo. Ovšem tyto objekty lze pozorovat pouze na hvězdárnách, kde k tomu mají potřebné dalekohledy a podají odborný výklad, aby měl člověk představu, co vlastně vidí.

Z planet bude podzimu dominovat pouze Uran. Ovšem na jeho spatření potřebujeme silnější dalekohled, proto je opět dobré navštívit nejbližší hvězdárnu. Z večera můžeme na jihozápadě velmi nízko u obzoru poblíž hvězdy Antares v souhvězdí Štíra spatřit planetu Mars. Ovšem s postupujícím časem jak bude podzim přebírat i vládu na obloze se Mars i se zbytkem letních souhvězdí přesune na denní oblohu, takže zmizí ve sluneční záři. Ovšem nad ránem, kdy se díky prodlužující se noci začínají objevovat již jako předzvěst budoucího jara jarní souhvězdí, budeme moci spatřit planetu Jupiter. Ta se nakonec postupně přesune z ranní na noční oblohu. Ale to si budeme muset počkat až do zimy, respektive do jejího konce.

Jediná věc, na kterou se nyní můžeme těšit, je polostínové zatmění Měsíce, které se odehraje 16 září ve večerních hodinách.

 

(msn)

Ohodnoťte, prosím, tento článek