Kulturní lákadla Ústeckého kraje – Basilika v Krupce Dosud nehodnoceno.

Krupka – Když se řekne Krupka nebo Bohosudov, tak si řada lidí vybaví případ onehdy téměř ubitého chlapce Patrika, nebo ti starší si vzpomenou na mohutnou posádku sovětské armády. Ale v tomto jinak krásném městě je jeden kulturní poklad. Je jím bazilika minor Panny Marie Sedmibolestné. Tento chrám stojí na místě zázračného pramene a patří mezi známá poutní místa. Počátky této tradice a místa sahají do období husitských válek. Poté co byl vypálen světecký klášter v letech 1421-1426, přeživší jeptišky se skrývaly v lesích okolo Krupky. Jediná relikvie, kterou se údajně podařilo zachránit, byla soška Matky Boží z nepálené hlíny, kterou věnoval klášteru potulný rytíř. Sestry však jedna po druhé v lesích umíraly. Poslední z nich proto ukryla Madonku do vykotlaného kmene staré lípy. Po bitvě na Běhání u Ústí nad Labem vítězní husité dostihli saské a lužické rytíře v místě dnešního Bohosudova a v následné bitvě jich údajně na tři sta pobili. Místní katolíci se na místo neštěstí chodívali modlit za pokoj padlých. Podle místní pověsti jednoho dne, někdy po roce 1434 sem na svátek Narození Panny Marie přišla dívka. Po modlitbě začalo děvče v blízkosti lípy vysekávat srpem trávu na hrobě padlých rytířů. Náhle se jí kolem ruky ovinul had. Dívka začala vyděšeně křičet a zdvihla paži i s hadem ke koruně stromu, odkud vyšla náhle záře a hada zaplašila. Dívka utekla do obce a přivedla další měšťany, kteří pak v dutině stromu nalezli onu sošku. Po dohodě s místním knězem byla nad hrobem křižáků vystavěna dřevěná kaple a do ní umístěna nalezená soška P. Marie. Stará lípa byla před započetím stavby pokácena a voda ze studánky u lípy, odvedena mimo kapli. Tolik říká legenda.

Skvostnou barokní baziliku nechal vystavět Řád Tovaryšstva Ježíšova z darů a výnosů z nadace, kterou založili po smrti své příznivkyně Marie Anna z Bleilebenu, která jim po své smrti odkázala celý svůj majetek, to jest soběchlebské panství. Z této nadace bylo rovněž založeno i gymnázium. Bazilika byla postavena v letech 1701 – 1706 vynikajícími architekty italského původu Giuliem a Octaviem Broggiovými. K mnoha zachovalým krásám toho chrámu patří kazatelna z roku 1714. Je bohatě zlacená s ornamentální řezbou a figurální výzdobou evangelistů. Na baldachýnu je obsáhlá dřevořezba znázorňující skupinu obrácení sv. Pavla. Hlavní oltář je rovněž zdoben baldachýnem od Františka Tollingera z let 1704 – 1714. Pod tímto skvostem neseným čtyřmi točitými sloupy s girlandami ukončenými postavou Krista na zeměkouli, je umístěn oboustranný oltář se řezbami učedníků. Do výzdoby kostela patří též řada bočních oltářů, které jsou, až na dva, původně barokní. Oltáře zasvěcené Janu Nepomuckému, sv. Barboře, Anně a Josefovi jsou zdobeny obrazy od Ignáce Raaba. Pod kruchtou jsou umístěny dvě barokní zpovědnice z první poloviny 18. století. Cenným a uměleckým doplňkem chrámu jsou dvoumanuálové varhany zdobené sochami sv. Cecilie a krále Davida se skupinou andělů s hudebními nástroji. Kolem celého objektu je zahrada lemována Ambitem s kaplemi které jsou velkolepou ozdobou poutního místa. Sedm kaplí v ambitech navazuje na sedm bolestí P. Marie. Kaple, které byly zbudovány z darů různých šlechticů a měst, dodnes nesou jejich názvy : Zákupská, Teplická, Litoměřická, Bleilebenů, Kolovratská, Osecká a Duchcovská kaple. Bohosudovská mariánská svatyně byla předmětem úcty litoměřického biskupa Josefa Grosse. V roce 1924 tedy Josef Gross na papeži Piu XI. povýšení chrámu na baziliku minor. Následujícího roku zde byl pořádán mariánský kongres s mezinárodní účastí, který biskup sám řídil.

V době 2. světové války bylo bohosudovské gymnázium zrušeno a objekt sloužil jako policejní kasárna. Činnost školy byla obnovena až v roce 1947. V dubnu 1950 bylo gymnázium ale opět zrušeno a prostory areálu se změnily v internační, v němž bylo vězněno 360 řeholníků. V roce 1952 byli odsud vyhnáni a objekt převzala československá lidová armáda, kterou v roce 1968 vystřídala armáda sovětská, která tyto prostory vyklidila až v roce 1991

Za obětavé spolupráce místních občanů a katolické církve a hlavně díky úsilí Pátera Josefa Cukra, který obdržel v roce 1999 od prezidenta republiky Medaili za zásluhy, bylo toto místo opět přeměněno na biskupské gymnázium. V červnu 1993 byl v bazilice uspořádán koncert na oslavu otevření školy. Při té příležitosti byly odhaleny busty dvou významných místních hudebníků varhaníka Stanislava Šebka a Jana Lohelia Oehlschlägla a 1. září téhož roku byla zahájena výuka. Také byla obnovena tradice mariánských poutních slavností, které se každoročně konají počátkem září v sobotu a neděli po svátku narození Panny Marie.

I když někoho nevede do kostela víra v Boha, stojí za to alespoň shlédnou umění lidských rukou ve stvoření krásy. Stojí to za to.

(msn)

Ohodnoťte, prosím, tento článek