Kostel není jen o víře – prohlídka sv. Jana Křtitele 5/5 (1)

Teplice – Každý, kdo se Teplicích narodil, či kdo je kdy navštívil a srovnával s jinými městy, všiml si jistě jedné věci. Teplice mají poskrovnu památek. Je to způsobeno tím, že roku 1793 město zachvátil požár a to otevřelo cestu jeho na tehdejší dobu moderní přestavbě v klasicistním stylu. Ale něco málo nám zde zůstalo, proti se pojďme podívat co vlastně zde máme. Z mnoha kostelů a kaplí se zachovaly čtyři kostely a značně poničená Beuronská kaple, patřící ke kulturním unikátů. Proto zveme naše čtenáře k malému několikadílnému výletu po kulturních památkách města Teplice.

Na nejstarším náměstí, to jest Zámeckém, stojí kromě zámku, Morového sloupu a barokní fary, dva kostely. Jeden přiléhá k samotnému zámeckému komplexu a je to pravoslavný chrám Povýšení sv. Kříže. My se však podíváme na ten druhý. Je to barokní kostel sv. Jana Křtitele a jeho interiér patří k nejkrásnějším. Děkanský kostel sv. Jana Křtitele byl postaven na starších základech v letech 1585-94. V letech 1700-1703, na popud hraběte Františka Karla Clary – Aldringena dostala původně renesanční pravděpodobně pod vedením Kristiana Laglera stavba barokní podobu.

Ve chvíli kdy příchozí vkročí do dveří, dýchne naň atmosféra starých časů. Ti s větší představivostí si dokáží vybavit tehdejší návštěvníky v dobovém oblečení. Nádherná barokní výzdoba složená z obrazů, soch a překrásné řezbářské práce neznámé teplického mistra. Toto dílo pochází převážně z období kolem roku 1730. Hlavní oltář je napodobení Berniniho oltáře z chrámu sv. Petra v Římě. Jeho střed je tvořen velikým obrazem ze školy Petra Brandla Křest Kristův, doplněný v dolní části reliéfem zobrazující poslední večeři, po bocích čtyřmi reliéfy zobrazující výjevy z Olivetské hory a dalšími uměleckými díly řezbářskými a sochařskými. Dále se zde nachází řada bočních oltářů, které samy o sobě dokáží potěšit uměnímilovného návštěvníka.

Za zmínku stojí též renesanční cínová křtitelnice z let 1511-1517, která je nejstarší relikvií a pravděpodobně stála již v původním kostele, na jehož místě sv. Jan Křtitel stojí. Pod kostelem se nachází hrobky Vchynských a Clary-Aldringenů. Dvou šlechtických rodů, které vlastnily teplické panství, z toho je hrobka Clary- Aldringenů otevřená a přístupná jakožto expozice. Kromě těchto dvou hrobek, je zde několik pamětních desek a náhrobků významných lidí, kteří v Teplicích zemřeli, jako třeba Pavel Antoniewicz, litevský hejtman, který jakožto lázeňský host v Teplicích roku 1664 zemřel.

Kostelní varhany poskytují nejen liturgické, ale i koncertní vyžití. Jedná se o třímanuální nástroj, vzniklý přestavbou původně dvoumanuálových Schiffnerových varhan ze školní kaple v Kapelní ulici a jednomanuálových přestěhovaných z kaple v Alejní ulici.

Co patří k opravdovým unikátů, jsou tři kostelní zvony. Nejmenší z nich, s reliéfem Piety a nápisem: Tento zwon gest udielanwe gmeno Bozie a Matky Bozie letha Bozieho MC CCCLXXXII.

Hanucs Konwarz. Zvon je datován do roku 1482. Druhý, o něco větší, zvaný Benedikt, z roku 1540 je ukázka renesačního zvonařského umění. Největší je 135 centimetrů vysoký zvon z roku 1659, pocházející z dílny pražského zvonaře Nicolaa Löwa. Tento zvon je hodnocen jako velice kvalitní práce. Na všechny tři zvony se doposud zvoní.

Díky stavebním úpravám okolí (ubourání domků okolo kostela, které tuto stavbu podpíraly) a nedávné budování nové kanalizace v ul. Lázeňská došlo k narušení statiky kostela a díky tomu došlo k poškození stavby. Ačkoliv byly vybudovány podpůrné pilíře, výstavba jímky odpadních vod přímo u základů kostela způsobila popraskání klenby a díky tomu musel být kostel stažen táhly, které nyní nesou hlavní tíhu.

Toto místo dokáže potěšit nejen ducha v ohledu víry, ale i v ohledu kulturního zážitku. Prohlídka interiéru, varhanní koncerty, návštěva věže a možnost se dotknout němých svědků dávných časů, jistě zapůsobí na každého, kdo sem vstoupí.

(msn)

Ohodnoťte, prosím, tento článek