Vodní doprava patří k nejbezpečnějším Dosud nehodnoceno.

Dopravní nehody se nestávají jen na silnicích. Ovšem srovnáním statistik nehodovosti na všech typech dopravních cest zjistíme, která z nich je nejbezpečnější. Podle prvních statistik nehodovosti nebyla v srpnu hlášena žádná nehoda na sledovaných vodních tocích. Zatímco v červenci bylo hlášeno sedm nehod, z toho jedna smrtelná, srpen se i přes vrcholící sezónu a intenzivní provoz obešel na vodě bez nehod. Potvrzují to údaje Státní plavební správy, která jen o prázdninách zkontrolovala 742 plavidel po celé České republice.

Ministr dopravy Dan Ťok řešil situaci na frekventovaných vodních plochách nejen se Státní plavební správou, ale i se starosty dotčených obcí. Ve středu 14. září se setkal se starosty obcí v okolí Slapské přehrady a probral s nimi praktické dopady rekreační plavby na provoz na přehradě.

„Dohodli jsme se, že budeme dále přicházet s konkrétními opatřeními, která vymezí plochy pro plavce a dopravním značením zvýší bezpečnost na přehradě. Nasloucháme tomu, jakou zpětnou vazbu máme z praxe od starostů i zaměstnanců Státní plavební správy,“ řekl ministr dopravy Dan Ťok.

„Plavebních nehod máme hlášeno v červenci sedm, v srpnu žádnou. Celkem od začátku roku 13 plavebních nehod. Máme za to, že k bezpečnosti přispělo vymezení celkem osmi míst pro koupání na Slapech i na Orlíku. Na těchto přehradách jsme navíc vymezili také oddělený prostor pro figurální a akrobatickou jízdu vodních skútrů,“ vysvětluje ředitelka Státní plavební správy Klára Němcová.

Během prázdnin došlo k několika nehodám při provozu plavidel. Nejvážnější byla když se na Orlíku srazil vodní skútr s pramicí při které zemřela mladá žena. Policie tuto nehodu vyšetřuje jako ublížení na zdraví z nedbalosti s následkem smrti.

Státní plavební správa zkontrolovala více než 700 plavidel. Vůdci plavidel většinou pravidla dodržovali a poradili si i se zvýšeným letním provozem. Nejčastějšími prohřešky bylo vedení plavidla bez průkazu způsobilosti, chybějící doklady, neúplné či chybějící poznávací znaky plavidla, alkohol zejména u vůdců neevidovaných plavidel, vodní lyžování mimo vymezené plochy či nerespektování plavebního značení.

Každý účastník plavebního provozu je přitom povinen chovat se tak, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu, lidského života nebo zdraví. Vyhláška o pravidlech plavebního provozu stanovuje rovněž nejvyšší povolené rychlosti a ochranná pásma, kdy na vodních cestách je do vzdálenosti 25 m od břehu povolená nejvyšší rychlost plavby 10 km/h a na vodních nádržích a ostatních rozlehlých vodních cestách do vzdálenosti 50 m od břehu nebo od vyznačených prostorů pro koupání.

 

(msn)

 

Ohodnoťte, prosím, tento článek