Dušičky nebo Samhain? 5/5 (3)

Konec října je tradičně spojován s návštěvou hřbitovů a vzpomínáním na mrtvé. Je to takové smutné období. Ovšem tato smutná tradice vůbec smutná nebyla. Naopak. Navíc byla onehdy křesťanskou církví ze zcela praktických důvodů přesunuta na počátek listopadu, aby lidé neslavili pohanský Samhain a hlavně, aby nově ustanovený svátek Všech svatých, připadající na 1. listopadu, nebyl s tímto „dábelským“ dnem spojován. Jaký je tedy ale původ Dušiček? Samhain je původně keltský svátek, který se slavil v noci z 31. října na 1. listopadu. Jedná se o svátek, kdy končilo období léta (staří pohané měli rok rozdělený na dvě periody a to léto a zimu) a začíná období zimy. Tím také končil starý rok a začínal nový. Jednalo se tedy o starověký silvestr. Svátek se slavil bujarými oslavami. Zároveň je tento den také doba, kdy se stírá hranice mezi světy živých a mrtvých. Bylo to období, kdy duše mrtvých chodily na návštěvy svých dosud žijících příbuzných. Ostatně proto se do oken domů dávaly svíce, aby mrtvým posvítily na cestu.

Dušičky se slaví od nástupu křesťanství v našich zemích. Památku Bohu věrných zemřelých zavedl koncem 10 století Clunyjský opat Odilo který se takto snažil potlačit přetrvávající pohanské pojetí. Od 12. století se slaví 2 listopadu svátek Dušičky také jako vzpomínka na duše v Očistci.

V anglosaském světě se však dodržuje i původní idea svátku a to v podobě komerčně známého Halloweenu. Děti se převlékají za strašidla a koleduji u sousedů. Svým pojetím se tedy Halloween vrací k původnímu pohanskému.

Křesťanství ve svém zvyku přetvářet původní svátky na své, zachovalo zapalování svíček, ovšem většina lidí už neví proč vlastně se svíce zapalují a také byl zachován námět vzpomínky na mrtvé. Je tedy na každém jak tento tak významný den oslaví. Jestli radováním z konce starého roku, přípravou na zimu a bujarou společností přátel, či tichou vzpomínkou na mrtvé. Nebo obojím.

 

(msn)

Ohodnoťte, prosím, tento článek