Jaké je vlastně tradice vánočních stromků? 5/5 (1)

Vánoce jsou již tradičně oslavou spojenou nejen s dárky, ale i zamyšlením nad minulým rokem. Co se vše udělalo dobře a co špatně. Děti to vše mají trochu snažší. Nemusejí mít tolik starostí, těší se na dárky (pokud to ekonomická situace rodiny dovolí) a hlavně mají prázdniny. Více než týden volna, klid od těch protivných učitelů, zkoušení, písemek a domácích úkolů. Doma vše voní, den před Štědrým dnem nazdobí s tatínkem stromeček a pak to vše vypukne. Ale jak dlouho vlastně zdobíme stromečky?

Tento křesťanský zvyk sahá až do dávných dob pohanských Keltů a Germánů. Keltové ozdobeným stromem oslavovali boha Slunce, jelikož jemu byl tento svátek vlastně zasvěcen. Oslavy slunovratu byly oslavami naděje, vracejícího-se Slunce, života. Příslib jara. Germáni tak slavili svého boha Odina, v našich šířkách zvaného Wotan. Tehdy se slavila Matka Noc – Yule. V den slunovratu je noc nejdelší a nejtemnější. Prováděly si různé magické rituály a věštilo se. Zároveň se prostíralo pro příchozí, neboť mrtví se vraceli ke svým živým. Zdobily se větvičky stromů, které si lide přinesli do svých domovů. Na zdobení se používaly šperky, pochutinky, ovoce. Je zajímavé, že ale jeden symbol zůstal nezměněn. Je to špička na stromku. Symbolizuje Odinovo kopí Gungnir. Kouzelné Odinovo kopí bylo dle legendy vykované skřítky. Magie tohoto oštěpu tkvěla v jeho vlastnosti, že nikdy neměl minout stanovený cíl. Odin jej dostal od Lokiho, jako jeden ze tří darů bohům, když se snažil vyhrát sázku nad skřítkem Sindrim a jeho bratrem Brokkem.

V novodobých dějinách se vánoční strom začal zdobit v Německu a teprve v roce 1570 máme zprávu z Brém, že na něm byly svíčky. Až v 19. století se tento zvyk dostal do našich zemí. Nejprve stromek zdobili protestanté, jelikož katolíci to považovali za pohanskou záležitost. Na venkově se tento zvyk uchytil až po první světové válce. Do té doby zde byla pouze nazdobená větev.

Na náměstí ve městech se dnes často umísťují velké vánoční stromy. Poprvé tento byl Strom republiky postaven spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem. Pohnula ho k tomu událost, kdy s přáteli nalezli v zimě roku 1919, v Bilovickém lese, prochladlé děvčátko. Tento prožitek ho zasáhl natolik, že se o vánocích v roce 1924 rozhodl vztyčit v Brně na náměstí strom, a pod ním uspořádat sbírku na pomoc všem opuštěným dětem. Doporučeme všem našim čtenářům, aby se prošli večer po svém městě a podívali se kolik vánočních stromů uvidí. Přejeme všem krásné Vánoce, plné splněných snů a lásky, a šťastný a lepší nový rok než byl ten předchozí.

 

(msn)

Ohodnoťte, prosím, tento článek